Jezídové (kurdsky Êzidî) jsou etnicko-náboženská komunita, jejímiž příslušníky jsou především Kurdové ze severního Iráku. Podle historie je jezídské náboženství starší než judaismus, křesťanství, islám, atd.
Jezídi věří v jednoho Boha jménem Chodaa, který stvořil sedm andělů. Jeden z andělů jménem Taus Melek nebo také v kurdštině Tawsi Melek – paví král či anděl, byl pověřen, aby na Zemi vytvořil život. Tawsi Melek vstoupil poprvé na Zem v podobě páva. Tento paví anděl ztělesňoval veškerou sílu a moudrost Boha a byl tak připraven splnit úkol. Až do dnešní doby jezídé věří, že bez anděla Tawsi Meleka není na Zemi život.
Jezídé také věří ve čtyři základní elementy – Země, oheň, vzduch a voda. Bez těchto elementů by na Zemi nemohl být život. Proto mnoho jezídů také nosí znak křížku, který označuje tyto čtyři elementy.

V iráckém Kurdistánu je svatyně jménem Láliš (kurdsky Lalis), která je stará přibližně 4000 let. Láliš má dva posvátné zdroje, „Kaniya Sipi “ a „Kaniya Zemzem“. Pod svatyní se nachází posvátné místo Zemzem, kde vyvěrá posvátný pramen, svěcená voda, zde se jezídé nechávají křtít. Láliš je svaté místo pro všechny jezídy a pro každého jezída je snem alespoň jednou za život toto svaté místo navštívit.

Území jezídů sahalo v minulosti od Indie až po Mezopotámii. Na celém světě bylo dříve 70 mil. jezídů. Žili na svém území v klidu, než přišli muslimové. Po příchodu muslimů byli jezídové vyvražďováni od území Pákistánu, Afghánistánu, Iránu, Kurdistánu, atd. V dnešní době žije na celé Zemi pouze 800 000 až 1 milion jezídů. Mimo země původu žije nejvíce jezídů v Německu.

Svatyně Láliš